
Prodloužený víkend v Miláně: Co vidět a zažít
Milán – město módy, historie a fascinujících zážitků. Co vše vás čeká, když se rozhodnete prozkoumat jeho ulice, památky a místní zákoutí? My jsme se do této metropole vydali na pět dní a zažili vše – od tajuplných zákoutí nočního města až po klidné odpoledne u kanálů Navigli se sklenkou Hugo Spritzu. Cestování přináší nejen krásné okamžiky, ale i nečekaná překvapení a komplikace, a právě o těchto zážitcích, které vás v Miláně mohou potkat, je tento článek. Nechte se inspirovat naším dobrodružstvím a vydejte se spolu s námi na cestu za objevováním Milána!
1. den: Přílet do Milána a první dojmy
Čekal nás pozdní večerní let, takže jsme si čekání v Praze krátili čas hraním obřího Člověče, nezlob se s letadélky místo figurek. Následný let byl klidný a před 11 hodinou večer již přistáváme v Miláně na vzdálenějším letišti Malpensa.
Po příletu nasedáme do vlaku, kde jsme trochu zápasili se čtečkou na potvrzení jízdenek, která nám odmítala přečíst čárový kód. Nikde nikdo, tak jsme jednoduše nastoupili do vlaku.
Vlak byl poloprázdný, pohodlný a cesta proběhla v klidu. Po výstupu na stanici Milano Bovisa Politecnico jsme se pěšky vydali nočním Milánem směrem k našemu AirBnB. Okolí nádraží působilo špinavě a lehce strašidelně – všude špína a zápach moči, ale jakmile jsme se dostali trochu dál, město začalo působit přívětivěji.
Trochu nás překvapilo, že byl zavřený park, který jsme míjeli, a skrze který jsem původně plánoval zkratku. Později jsme zjistili, že parky v Miláně bývají v noci uzavřené a navíc, kvůli nedávné bouři byly některé parky dokonce zamčené i přes den. To kvůli popadaným stromům a polámaným větvím.
Krátce před půlnocí se bez problémů pomocí aplikace dostáváme do našeho maličkého útulného AirBnB. Hned vyčerpáním padáme do postele.
2. den: Hřbitov, trh a první pizza
Naše AirBnB bylo sice skromné, ale poskytovalo veškeré pohodlí, které jsme po dlouhé cestě potřebovali. Ráno jsme se vydali na snídani do nedaleké pekárny, kde jsem si jako milovník pizzy Hawaii vybral pečivo, které ji připomínalo, zatímco Evička zvolila jeho olivovou variantu.
Po výborné snídani jsme se pěšky vydali na Cimitero Monumentale, jedno z nejúchvatnějších míst v Miláně. Tento hřbitov byl otevřen v roce 1866 a je známý svými propracovanými hrobkami a památníky slavných osobností Itálie. Hřbitov v nás zanechal skutečně hluboký dojem a stal se jedním z nejvýraznějších zážitků našeho pobytu.
Cestou na hřbitov jsme úplným nedopatřením objevili místní trh, kde jsme viděli desítky stánků s čerstvou zeleninou, oblečením a elektronikou. Tento trh mimo hlavní turistické trasy nám umožnil zažít autentický ruch města. Připadalo nám, že mezi stovkami lidí jsme jediní cizinci. Odtud jsme pokračovali k mírovému oblouku Arco della Pace. Ten měl původně symbolizovat vojenské úspěchy Napoleona Bonaparta, avšak protože byl dokončen až po jeho porážce, stal se symbolem evropského míru.
U parku Parco Sempione nedaleko mírového oblouku jsme byli svědky toho, jak místní policie zastavuje a kontroluje projíždějícího cyklistu. Tato běžná kontrola zahrnovala i nekompromisní prošacování obsahu jeho batohu. Musím uznat, že kontroly v Čechách, kde po vás chce policie pouze prokázání totožnosti, působí mnohem méně přísně.
Další zastávkou bylo National Museum of Science and Technology Leonardo da Vinci. Toto muzeum, největší technické muzeum v Itálii, se pyšní fascinujícími exponáty, především těmi spojenými s vynálezy a díly samotného Leonarda da Vinciho.
Po prohlídce jsme se tramvají přemístili ke katedrále Duomo, která patří mezi největší gotické katedrály na světě a je ikonou Milánu. Její výstavba trvala přes 600 let, což se odráží v každém detailu její architektury. Na oběd jsme si dali pizzu v nedaleké pobočce fastfoodového řetězce Alice Pizza, kde nás mile překvapila kvalita i cena.
Den jsme zakončili krátkou procházkou v Rinascente Milano, údajně prestižním nákupním centru a jedním z nejluxusnějších obchodních domů v Itálii. Kvůli přelidnění jsme se brzy vrátili zpět na naše ubytování, kde jsme si užili zasloužený odpočinek.
3. den: Katedrála, Navigli a Hugo Spritz
Vstáváme brzy ráno a míříme na první ranní prohlídku ikonické katedrály Duomo di Milano. Začínáme na ochozech, odkud máme nádherný výhled na město a zároveň obdivujeme fascinující sochařské detaily gotických věží. Právě tyto detaily na střeše dělají katedrálu jednou z nejpůsobivějších gotických staveb na světě.
Následně pokračujeme do interiéru katedrály, kde nás zaujme hlavně obrovské množství varhan, které patří mezi největší v Itálii. Prohlídku zakončujeme návštěvou podzemí pod Piazza del Duomo, kde jsou odkryté pozůstatky staveb z období před samotnou stavbou katedrály a náměstí.
Venku narazíme na expozici místních hasičů, kteří právě u katedrály vystavují jak historické, tak současné hasičské vozy, což je příjemné zpestření prohlídky.
Další naší zastávkou je muzeum katedrály, kde jsou vystaveny různé cenné artefakty související s historií katedrály, včetně sochařských děl a náboženských předmětů, které byly součástí její výzdoby.
Po návštěvě se nasedáme na tramvaj a míříme do Pinacoteca Ambrosiana. Toto muzeum je známé svou vzácnou sbírkou rukopisů Leonarda da Vinciho a dalších uměleckých děl, i když nás osobně nadchla hlavně knihovna, která se rozprostírá přes několik pater a vypadá jako z filmu.
Na oběd se opět zastavujeme v jedné z poboček Alice Pizza, která je mimo hlavní centrum města, což nám umožňuje si vychutnat jídlo v klidném a prostorném prostředí.
Další zastávkou je hrad Sforzesco, původně postavený v 15. století jako pevnost rodu Sforzů, kteří v té době vládli Milánu. Hrad je nyní muzeem a nabízí nádherné zahrady, kde jsme si odpočinuli ve stínu. Bohužel, při procházce kolem hradu poprvé narazíme na místní „šmejdy“ – podvodníky, kteří se snaží turistům navléknout náramky a pak za ně požadují peníze. Je to poprvé, kdy se v Miláně s takovým chováním setkáváme.
Pokračujeme směrem k kanálům Navigli, což je systém vodních kanálů, které byly původně navrženy Leonardem da Vincim a pomáhaly dopravovat zboží a materiály po Miláně. Dnes jsou oblíbenou turistickou destinací s malebnými kavárnami a bary podél břehů. Cestou procházíme ulicemi kolem několika aut, která byla zničená při nedávné vichřici a jsou stále zavalena pod kmeny stromů.
U Navigli si platíme plavbu po kanálech. Trasa není dlouhá, ale výlet si užíváme. Při čekání na loď prozkoumáme dvůr jednoho z místních domů, který vypadal, jako by byl vytržen přímo z italského filmu. Plavbu zakončujeme návštěvou místního baru u kanálu, kde si užíváme klidný večer se sklenkou Hugo Spritz a nasáváme atmosféru podvečerního Milána.
Den zakončujeme večeří – Evička připravila Caprese s olivovými toasty, což byl ideální konec tohoto úžasného dne.
4. den: Prohlídka Porta Nuova a čtvrti Brera
Po horké noci a lehké snídani se vydáváme na obhlídku čtvrti Porta Nuova, která je jednou z nejmodernějších částí Milána. Tato oblast je známá především svou inovativní architekturou a mezi její nejznámější dominanty patří mrakodrap Bosco Verticale, pokrytý stovkami stromů a rostlin, které přirozeně ochlazují okolní prostředí. Cestou do Porta Nuova nás horko trochu unavuje, ale jakmile se ocitneme mezi těmito zelenými budovami a vodními prvky, teplota je překvapivě příjemná. Zeleň ve městě opravdu dělá zázraky.
Procházíme několika menšími parky, které dodávají čtvrti klidnou atmosféru, a nakoukneme i do místních obchodů. Velmi nás zaujme LEGO obchod, kde mají vystavené miniatury místních výškových budov, což je skvělá ukázka propojení místní architektury a kreativity.
Další zastávkou je Accademia di Belle Arti di Brera, což je prestižní umělecká akademie v historické čtvrti Brera, známá svou uměleckou a kulturní scénou. Upřímně, expozice nás moc neuchvátí – obzvlášť nás zaskočí socha, která spíše než umění znázorňuje nepovedenou plastiku prsou. Evička se pokusí nenápadně proklouznout do placené části galerie, ale neúprosná kontrolorka vstupenek její pokus okamžitě zastaví.
Procházíme čtvrtí Brera, kde na nás historické budovy dýchají svým kouzlem. Je to místo plné malých galerií, butiků a uměleckých obchodů. Bohužel místní antikvariát, který je plný vintage Disney produktů – což Evičku okamžitě nadchlo, je zavřený. I když na druhou stranu, když jsem viděl ceny figurek, tak je možná lepší, že jsme dovnitř se dovnitř nedostali – jeden suvenýr by náš zatím spíše nízko nákladový rozpočet katapultoval do nebes.
Obědváme opět v další pobočce Alice Pizza, a v parném 35 stupňovém vedru je malý a lehký kousek pizzy k nasycení tak akorát. Klidná atmosféra této pobočky mimo centrum je příjemným místem k odpočinku před dalším objevováním města.
Odpoledne opět míříme ke kanálům Navigli, které nás zaujaly už předchozí den. Sedáme si opět do stejného baru jako včera, objednáváme Hugo Spritz a užíváme si klidné slunné odpoledne. Zajímavostí je, že na jedné zdi „našeho“ baru visela cedule s českým označením „Pařížská ulice“. To nám vykouzlilo úsměv na tváři a radost, že i uprostřed Milánu je k nalezení česká stopa.
Cestou zpět k našemu AirBnB narazíme na jednu z nejkrásnějších zmrzlináren, kterou jsem kdy viděl. Zmrzlina je zde skladována v tradičních plechových uzavíratelných retro bandaskách, což působí neskutečně stylově. I když kvalita zmrzliny je také vynikající, opravdovým zážitkem byl pro mě zejména retro design samotné zmrzlinárny.
5. den: Odjezd a dlouhé čekání na letišti
Po ranním probuzení jsme se sbalili, rozloučili se s naším útulným bytečkem a vyrazili na snídani. Jak jinak než do pekárny, kterou jsme navštívili už první den. Zde jsme si naposledy vychutnali atmosféru místní kuchyně, než jsme se vydali směrem na nádraží.
Cesta na letiště proběhla bez problémů, ale tam nás čekalo nepříjemné překvapení. Hned před naším gatem jsme zjistili, že naše letadlo bude mít zpoždění. Původní dvacetiminutové zpoždění se proměnilo na dvě a tři čtvrtě hodiny nudy. Čekání bylo o to únavnější, že místnost, kde jsme čekali, byla poddimenzovaná a nebylo zde dostatek lavic a židlí pro všechny cestující.
Nakonec jsme se však po dlouhém čekání dočkali a unavení, ale spokojení s tím, co jsme během našeho prodlouženého víkendu v Miláně zažili, se vracíme do Prahy, kde náš už očekával náš labrador Art.
Tipy na cestu
Než si koupíte vícedenní jízdenku, doporučujeme být velmi opatrní. Já jsem naletěl aplikaci MilanCard. Po zaplacení jsme museli jízdenku vyzvednout fyzicky na místě daleko od centra a navíc v konkrétní čas. To se ukázalo jako zbytečné a komplikované. V automatu u metra jsme si přitom nakonec koupili levnější jízdenku. Tímto způsobem jsme přišli přibližně o 1000 Kč. Neudělejte stejnou chybu a pokud budete cokoliv kupovat on-line, čtěte recenze!
Co naopak můžeme doporučit, je web a aplikace Tiqets. Prostřednictvím Tiqets si můžete zakoupit vstupenky do muzeí a na turistické atrakce, případně si zarezervovat čas návštěvy. My jsme si koupili jeden z akčních balíčků s několika vstupy do místních muzeí. Nikdy jsme neměli jediný problém s tím, že byly vstupenky zakoupeny přes tuto aplikaci. Všude byly přijaty a vše fungovalo, jak má.
Pokud byste chtěli další tipy z naší cesty po Miláně, nebo potřebujete s čímkoliv poradit, neváhejte nám napsat přes kontaktní formulář nebo nás kontaktujte na Instagramu. Rádi se s vámi podělíme o naše zkušenosti!


Jeden komentář
Pingback: