Hrad Panna a opékání buřtů: Psí výlet do srdce Českého středohoří

Zrušené plány

První dubnový víkend roku 2025 jsme původně plánovali strávit cestováním po střední Moravě, kde jsme se těšili na první letošní přespání v naší dodávce 🚐. Jak se ale termín odjezdu blížil, předpověď počasí se neustále měnila k horšímu, až nám nakonec studená fronta s nočními mrazy udělala čáru přes rozpočet. Museli jsme tedy původní plány zrušit, ale protože jsme chtěli strávit alespoň část dne v přírodě a Evička se těšila na letošní první opékání buřtů, hledal jsem rychle nový cíl. Podmínkou bylo dostupné ohniště na místě, kde nebudeme nikoho rušit, a tak volba padla na hrady Kalich a Panna u Třebušína v Českém středohoří.

Směr Kalich (s malou OBI zastávkou)

Ráno jsme se tedy sbalili, já jsem vyzvedl dodávku z garáže, naložili jsme našeho labradora Artíka 🐕 a vyrazili jsme směr parkoviště pod hradem Kalich. Cesta z Prahy nám příjemně utíkala a za zhruba hodinku jsme byli na místě, přičemž jsme si cestou udělali jen krátkou zastávku v OBI. Tam jsem koupil dřevitou vlnu, která se výborně hodí pro snazší rozdělání ohně, což se později ukázalo jako dobrý nápad.

Když jsme dorazili na parkoviště pod Kalichem, hned bylo jasné, že nejsme jediní, koho napadlo vyrazit na výlet. Stálo tu už poměrně dost aut a různé skupinky turistů právě vyrážely nahoru na hrad.

Vyhněte se asfaltu: Tip na hezčí cestu k Panně

Nechtělo se nám jít s davem, a tak jsme se operativně rozhodli změnit plán a zamířili jsme k vedlejší, méně známé zřícenině hradu Panna, která se tyčí na sousedním kopci asi pět kilometrů daleko. Pokud se sem také vydáte z parkoviště od Kalicha, máme pro vás důležitý tip: nedržte se turistické značky! Ta vás totiž povede po asfaltové silnici přes vesnici, což pro příjemnou procházku není zrovna ideální povrch.

Místo toho doporučujeme jít od parkoviště severním směrem přes louky a lesy, kolem malebných pastvin s ovečkami 🐑. Tato trasa je možná o kousek kratší, ale hlavně je nesrovnatelně hezčí a příjemnější. Po celou dobu půjdete po dobře schůdných lesních a polních cestách, takže se nemusíte bát, že byste zabloudili.

Trocha historie: Žižkův Kalich a znepřátelená Panna

Když jsme se tak procházeli tou krásnou krajinou Českého středohoří, samozřejmě nás zajímalo, jaký příběh se k těmhle zříceninám vlastně váže. A zjistili jsme, že je to historie docela divoká a spojená přímo se slavným husitským vojevůdcem! Hrad Kalich si totiž nechal postavit sám Jan Žižka z Trocnova kolem roku 1421. Pojmenoval ho symbolicky „Kalich“ – podle hlavního symbolu husitů. Měl to být jeho osobní hrad, takové mocenské centrum a bezpečná základna v severních Čechách. Představte si tu dobu, muselo to tu být pěkně rušno! Po Žižkově smrti hrad ještě nějakou dobu sloužil, ale postupně ztratil význam a během pozdního 15. nebo začátkem 16. století byl pravděpodobně opuštěn a začal chátrat.

A co hrad Panna, cíl našeho výletu? Ten má příběh snad ještě dramatičtější! Postavil ho Zikmund Děčínský z Vartenberka zhruba ve stejné době jako Kalich, ale jako jeho přímou konkurenci – pevnost proti husitům. Husité se ho sice snažili dobýt hned v roce 1422, ale povedlo se jim to až o rok později. Drželi ho pak až do roku 1437. Po bitvě u Lipan však císař Zikmund pověřil původního stavitele Vartenberka, aby hrad dobyl zpět. To se mu po obléhání podařilo a hrad byl následně na císařův příkaz zbořen, stejně jako později i Kalich, prý kvůli loupežníkům. Docela krátký, ale divoký život! 🏰⚔️

Procházka s Artíkem mezi ovečkami

Samotná procházka byla opravdu krásná. Cesta se vinula kolem pastvin, kde se pásly ovečky, a pak nás zavedla do příjemného lesa. Všichni jsme si trasu na hrad Panna užívali, samozřejmě včetně našeho Artíka, který radostně pobíhal kolem nás.

Na samotné zřícenině hradu Panna jsme objevili pozůstatky tří ohnišť. Jedno se nacházelo v nižších částech pozůstatků hradu, dvě pak v nejvyšší části na skále. Západní ohniště je na místě s úchvatným výhledem do krajiny, my jsme si však zvolili raději to na východní straně, nedaleko vrcholu skalní věže, které nám poskytovalo výbornou ochranu proti silnému a studenému větru, který ten den foukal.

Konečně buřty! 🔥

Vybrané ohniště jsme museli trochu obnovit a hlavně mírně posunout, protože bylo nebezpečně blízko klády určené k sezení a hrozilo, že si propálíme oblečení. Kvůli silnému větru jsme ho také zdokonalili tím, že jsme kolem něj postavili vyšší ochranný val z kamenů. Artík se rozhodl, že ani on nebude zahálet a s vervou se pustil do porcování klacků k podpalu. Díky našemu zálesáckému umu (a dřevité vlně z OBI) za pár minut už oheň vesele praskal a my jsme mohli začít připravovat buřty na opékání.

Hotové jsme si je vychutnali s výbornou medovou hořčicí a čerstvým cibulovým chlebem, což jsme všechno spláchli dobrým pivem 🍺. Na hradě Panna jsme si tak udělali moc příjemné poledne a strávili tam skoro dvě hodiny.

Polední siesta s výhledy

Během té doby jsem také na chvíli vzlétl s dronem, abych pořídil pár záběrů okolní krajiny Českého středohoří, a kochali jsme se výhledy, i když z našeho závětří nebyly úplně panoramatické. Atmosféra na zřícenině byla velmi klidná; za celou dobu naší návštěvy dorazily jen tři malé skupinky turistů, které nás nijak nerušily.

Sbohem Panno, směr parkoviště!

Než jsme se ale zvedli a vydali na zpáteční cestu, věnovali jsme samozřejmě maximální pozornost našemu ohništi. Počkali jsme, dokud plameny zcela neuhasly a nezbyly jen uhlíky. I ty jsme pak ale ještě důkladně rozhrabali, pořádně udusali botami a pro naprostou jistotu jsme celé místo ještě zalili zbytkem vody, co nám zbyla v lahvi. Chtěli jsme mít stoprocentní jistotu, že po nás v lese nezůstane ani jiskřička a neohrozíme přírodu kolem. Bezpečnost je prostě na prvním místě.

A tady bychom rádi apelovali i na vás ostatní: pokud si v přírodě rozděláváte oheň, buďte prosím stejně zodpovědní! Nikdy ho nenechávejte bez dozoru a před odchodem ho vždy dokonale uhaste – ideálně rozhrabáním, udupáním a zalitím vodou. Příroda si naši péči zaslouží a určitě nám za ni poděkuje. 🔥💧🌲

Cesta zpátky k autu vedla stejnou příjemnou trasou přes louky a lesy. Pak už jsme ale museli trochu spěchat domů, protože čas pokročil.

Kalich počká, Středohoří láká

Na návštěvu hradu Kalich nám tentokrát už nezbyl čas, ale vůbec nám to nevadilo. Necháme si ho jako cíl na další krátký výlet z Prahy a už teď se na něj těšíme. Celá tato lokalita nás ale inspirovala k myšlence na malé dobrodružství: napadlo nás, že by bylo úžasné přespat přímo na jedné ze zřícenin, nebo alespoň v autě na parkovišti, a užít si odtud východ nebo západ slunce 🌄 nad krajinou.

Pokud tedy máte rádi tento styl cestování a láká vás nocování u praskajícího ohně s krásným výhledem na České středohoří, tohle místo vám můžeme vřele doporučit. Nebojte se toho!

Rychlovýlet nebo noční dobrodružství?

I když máte, stejně jako my tentokrát, jen omezený čas, takovýto výlet se dá pohodlně stihnout za pár hodin při cestě z Prahy a rozhodně si ho užijete, aniž byste měli pocit spěchu. A jak můžete vidět z fotek, celý výlet je naprosto dog-friendly – na cestách nejsou žádné obtížné pasáže nebo překážky, takže svého chlupatého parťáka můžete bez obav vzít s sebou, stejně jako my našeho Artíka. 😊