Dánsko na čtyřech kolech: Krásy západního Jutska

Pokud plánujete roadtrip po Evropě a hledáte inspiraci, Dánsko může být tou pravou volbou! Naše cesta touto krásnou zemí byla plná malebných měst, mystických majáků, přírodních scenérií a pohodových nocí pod širým nebem. V tomto článku se dozvíte, proč jsme si vybrali právě Dánsko, jaká místa jsme navštívili, a kde jsme přespávali. Série je rozdělena do tří částí, takže na vás čeká spousta praktických tipů a inspirace, pokud se rozhodnete vydat po našich stopách.

Proč roadtrip v Dánsku?

Skandinávie mě vždycky neuvěřitelně přitahovala. Roky jsem básnil o její divoké přírodě, majestátních horách a nekonečných lesích. Evička však měla z této části světa obavy – hlavně z chladu, který je pro Skandinávii typický. Proto jsme cesty na sever vlastně ani nikdy moc neplánovali.

Změna plánů a Dánsko jako nečekaná volba

V roce 2024 se ale situace změnila. Kvůli mým pracovním povinnostem jsme nemohli odcestovat v zimě nebo na jaře, jak bylo u nás zvykem. Museli jsme tak dovolenou odsunout až na začátek léta, tedy i sezóny spojené s davy turistů.

S blížícím se termínem našeho volna jsme stále zvažovali, kam se vlastně vydat, a když Evička navrhla Dánsko, nemohl jsem být nadšenější. Přestože to není typická destinace, o které by člověk mluvil jako o „severském dobrodružství“, Dánsko je branou do Skandinávie a já jsem okamžitě souhlasil.

Jenže jakmile jsme se pro Dánsko rozhodli, uvědomil jsem si jednu věc: kromě toho, že Dánsko je zemí Lega a právě tam mají nového krále, o této zemi prakticky nic nevím. Nevzpomněl jsem si na žádnou přírodní památku. To bylo popravdě trochu znepokojivé.

Plánování: Jutsko, Fyn a Sjaelland

Bez váhání jsme tak sedli k internetu a začali zjišťovat, co vše stojí za návštěvu. Evičku ale kromě přírodních a historických památek lákalo ještě něco jiného. Odjakživa ji přitahují majáky, jejich mystika a klidná krása. A Dánsko jich má bezmála dvě stě. Rozhodli jsme se tak zkombinovat to nejlepší z Dánska: majáky, historii, přírodu a naši vášeň pro objevování unikátních míst.

Cílem naší cesty bylo projet celé pevninské Dánsko, tedy Jutsko, a také navštívit dva hlavní ostrovy – Fyn a Sjaelland. Byl to náš první skutečný roadtrip dodávkou, kterou jsme měli teprve měsíc a rozhodli jsme se užít si svobodu, kterou taková cesta nabízí, a vydat se rovnou zcela mimo jakékoliv pohodlí kempů a stellplatzů.

Bez zkušeností s cestování dodávkou jsme se odvážně vydali po stopách majáků, zřícenin, vikingských památek i nádherných dánských přírodních rezervací. A jak naše cesta dopadla? To se dozvíte v tomto článku, kde se s vámi podělíme o každý krok našeho dánského dobrodružství.

Naše výbava – provizorní, ale funkční!

Tento roadtrip byl náš úplně první výlet s dodávkou, kterou jsme koupili krátce před odjezdem. Plni nadšení jsme se rozhodli jsme se vyzkoušet ten „vanlife„, bohužel jsme ale neměli žádnou vestavbu ani speciální úpravy dodávky na obytný vůz. A protože pořízením dodávky vzaly za své prakticky všechny naše zdroje, na vestavbu nezbylo. Do Dánska jsme tak vyrazili s co nejjednodušší výbavou a čekalo nás tak bydlení ve spartských podmínkách.

Náš spací setup byl opravdu jednoduchý. Pořídili jsme nafukovací dvojmatraci z Decathlonu za necelé 2 000 Kč, kterou jsme položili na sklopené zadní sedadla. Matrace byla o něco delší než samotná sedadla, a tak jsem za dalších 1 500 Kč koupil hliníkové profily a s jedním klučinou z rodiny jsme postavili jakousi „podpěrnou lavici„, která přesah vyřešila a matraci podepřela.

Nafukovací matraci jsme během cesty vyfukovali asi na půlku, aby šla částečně sklidit a bylo možné ráno zvednout prostřední řadu sedadel. Tam náš pes Art své pohodlné místo na cestování. Každý večer následovala stejná rutina v podobě dofukování matrace – sice máme aku kompresor od Xiaomi, ale je dost hlučný a nafouknout takovouto matraci mu trvá věky. Nezbylo tak nic jiného, než si protáhnout svaly a použít nožní pumpu.

Co se týče ostatního vybavení, měli jsme jen to základní, co jsem za léta kempování nashromáždil. Od rodičů jsme si půjčili starou termoelektrickou chladničku, která spíš než lednici připomínala kondenzační výrobník vody. Voda se v ní srážela v takovém množství, že nám zelenina doslova plavala.

Artův provizorní psací prostor

Artovi jsme dělali místo na spaní tak, že jsme náklad v kufru vyskládali do výšky naší matrace, na vrch jsme dali sbalený paddleboard a na něj dvě plážové matrace. Svým způsobem tak měl i on pohodlný prostor na spaní.

Bylo to celé dost provizorní, a tak trochu „punk„, ale i tak jsme si celý roadtrip neskutečně užili. Dnes je nám důkazem, že i s málem můžete zažít skvělé dobrodružství.

1. den: Cesta z Prahy do Dánska

Naše cesta do Dánska začala dopoledním odjezdem z Prahy. Jelikož jsme nemuseli spěchat na žádný check-in v ubytování, zvolili jsme volnější tempo cestování a nikam jsme se zbytečně nehnali. Jelikož přejezd Německa zabere prakticky celý den, rozhodli jsme pro zastávku v půli cesty a krátký výlet na protažení nohou.

Zastávka u kláštera a jezera Petersberg

Zastávku jsme udělali u starého kláštera a jezera v bezprostřední blízkosti vesničky Petersberg. Kvůli tomuto místu jsme si nemuseli nijak složitě zajíždět a místo nabídne příjemnou procházku, která po několika hodinách v autě rozhodně bodně. Člověk si odpočine od řízení, načerpá novou energii a pes se vykoupe, proběhne a spokojeně vyvenčí. Jezero působí klidně, v době naší návštěvy jsme u něj byli sami a okolí je přímo ideální na to, aby se člověk nadechl čerstvého vzduchu a znovu získal chuť pokračovat v cestě.

Brzká večeře v McDonald’s

Krátce před Dánský hranicemi se ohlásil hlad a my se rozhodli pro rychlou a pohodlnou večeři v McDonald’s v německém městě Harrislee. Po dni stráveném stereotypní jízdou nám chuť junkfoodu z McDonald’s přišla vhod a mekáč opět nezklamal. Je zvláštní, že s Evičkou máme oba pocit, že porce v zahraničních pobočkách jsou větší než ty v Česku. A nemám na mysli pouze burgery typu Big Tasty, který si u našich sousedů stále zachoval svou původní, oproti současné české verzi o tři centimetry větší, verzi housky, ale též tlouštku rajčat a množství zeleniny obecně. Smutně jsme si na „smrskflací“ v Čechách posteskli, užili si naši brzkou večeři a vyrazili vstříc Dánskému království.

Příjezd do Dánska

Do Dánska jsme přijeli jedním z menších hraničních přechodů a hned u hranic bylo patrné, že jsme přijeli do země, která je „o kus dál“. Hraniční hlídka policie měla služební SUV značky Mercedes-Benz, domy místních byly zrekonstruované, nebo alespoň opravené, a přilehlé pozemky vypadali jak z katalogu prodejců zahradního vybavení. Kouzlo umocňovali všudypřítomné Dánské vlajky, které byly připomínkou Dánského vlastenectví.

Po chvíli jsme dorazili ke konci našeho prvního cestovního dne, na naše nocoviště. Jednalo se o silniční odpočívku u méně frekventované silnice poblíž Sønderhav, odkaz na mapu naleznete ZDE. Místo není ničím extra výjimečné, ale klidně se na něm vyspíte a vedou z něj turistické cesty do nedalekých vesniček. Zejména v sezóně však může být toto místo díky své blízkosti k hranicím více frekventované, s námi byli na místě další dvě dodávky a jeden obytný vůz.

Večerní procházka

Jelikož v polovině června zapadalo slunce až okolo desáté hodiny večer, rozhodli jsme pro večerní procházku s Arťasem. Po pobřeží jsme došli až na pláž do nedaleké vesničky Sønderhav, kde se Artík ve svých šesti letech poprvé koupal v moři, z čehož byl patřičně nadšený. Skotačení v mírných vlnách a zejména válení se v suchém písku si naprosto užíval.

První noc

Po naší procházce jsme poprvé rozložili naši spací „vestavbu“. Rozumějte – nafoukli jsme matraci a začali řešit, jak vyřešíme místo pro Artíka. Nakonec se nám podařilo naše zavazadla poskládat takovým způsobem, že plynule navazovala na naši matraci a Artík tak mohl bez obtíží měnit své pozice napříč celou dodávkou a svým nočním cestováním nám „zpříjemňovat“ spánek.

Před spaním nás zastihl menší déšť, což byl problém zejména kvůli očistě Arťase před jeho naložením na noc do dodávky – přeci jen nechcete mít hned první noc auto plné bahna. Nakonec ho Evička pečlivě osušila, vyčistila, a my se tak mohli odebrat do auta. Naše první noc proběhla klidně, bez problémů a my se při usínání těšili na to, co nás čeká v dalších dnech v Dánsku!

2. den: Ostrov Rømø, město Ribe a monumentální sousoší

Po naši první noci jsme se probudili kupodivu svěží. Já se probudil o něco dříve než Evička, takže jsem vyvenčil Arťase a udělal si krátkou ranní rozcvičku. Chviličku poté z dodávky vykoukla i Ev. Po rychlé snídaní a sbalení auta jsme byli připravení pokračovat v našem dánském dobrodružství.

Ostrov Rømø – Nekonečné písečné pláže

První zastávkou dne byl ostrov Rømø, který je známý především pro své rozsáhlé písečné pláže. Jedná se o jeden z největších ostrovů v Dánsku, ležící v Severním moři, a je spojen s pevninou dlouhou hrází, po které se dá pohodlně dojet autem. Už samotná cesta na ostrov je zážitek – kolem vás se rozprostírá otevřený prostor, voda a nebe splývají dohromady a vytvářejí klidnou, ale přitom majestátní atmosféru. Když budete mít štěstí, můžete při cestě po hrázi obdivovat rozsáhlá stáda ovcí pasoucí se na okolních mělčinách.

Pláže na Rømø jsou obrovské a ideální pro ty, kteří si chtějí užít čerstvý mořský vzduch. Když jsme tam dorazili, připadali jsme si, jako bychom byli v jiném světě – široké otevřené pláže s jemným, přesto pevným pískem, po kterém se s trochou odvahy dá jezdit autem. My jsme na místě měli oblačné počasí a poměrně silný vítr, takže jsme si místo neužili tak, jak jsme zamýšleli. Naopak několika buggy ikterům vítr přišel vhod. Se zájmem jsme tyto zvláštní buggyny pozorovali, protože to bylo poprvé v životě, kdy jsme něco takového viděli na vlastní oči.

Vråby Plantage – káva a výhledy z písečných dun

Z větrné pláže jsme se přesunuli na parkoviště u Vråby Plantage, lesní oblasti, kterou v minulosti založili místní pro ochranu zemědělských ploch před pohyblivými písky. U parkoviště se nachází posezení, kde jsme si připravili kávu a později oběd, a také oplocené psí hřiště, respektive spíše prostor pro venčení psů na volno.

Vråby Plantage je oblast uzpůsobená pro pěší turistiku a jízdu na koni, ale v době naší návštěvy jsme potkali minimum turistů. Pokud se rozhodnete, stejně jako my, tuto oblast projít, čeká vás výlet nejet po písečných dunách, ale též skrze vřesoviště a mokřady. Cesta vás zavede i na Stagebjerd, druhý nejvyšší bod ostrova nabízejí panoramatické výhledy na okolní písečnou krajinu.

Nezapomenutelný suvenýr

Po dopolední procházce a obědu se zastavujeme ještě v jednom z místních krámů zakoupit památeční magnet a zapalovač k plynovému vařiči. Bylo trochu zvláštní, že jsme musel prokazovat, že jsem starší osmnácti let, abych si mohl koupit zapalovač, ale prodávající pán byl ve velice pokročilém věku, a tak jsme měli pro jeho drobnou zmatenost pochopení a spíše jsme obdivovali jeho chuť vést krámek se suvenýry i v důchodovém věku.

Město Ribe – Nejstarší město Dánska s kouzlem historie

Po opuštění ostrova Rømø jsme zamířili do města Ribe, které je nejstarším městem v Dánsku a rozhodně patří k místům, která stojí za návštěvu. My jsme zaparkovali přímo na parkovišti u místního muzea Vikingské éry, bohužel do zavíračky zbývalo už jen třicet minut, takže jsme samotné muzeum nenavštívili. Smutný jsem z toho byl tedy zejména já, Evička s Artíkem byli naopak rádi, že se toho účastnit nemusí.

Po neúspěchu s návštěvou muzea jsme vyrazili do centra města, procházeli se po místních uličkách a nasávali historického ducha tohoto místa. Ribe má krásně zachovalé historické centrum, kde se člověk snadno vrátí o několik století zpátky. Křivolaké uličky, staré domy s doškovými střechami a úžasná katedrála Ribe Domkirke dodávají městu jedinečnou atmosféru. Před katedrálou se nachází kašna s tekoucí s vytékající vodou do nízkého koryta, ze kterého se můžou psíčkové občerstvit. Koryto je však tak velké, že v Artovi probudilo jeho labradoří lásku k vodě a místo aby uhasil svou žízeň, se do kašny celý ponořil.

V Ribe jsme navštívili i ruiny královského hradu Riberhus Slot, který byl postaven v polovině 13. století. Hrad sloužil svému účelu několik staletí, ale v období švédských válek byl nenávratně poškozen, opuštěn a materiál z jeho zdí byl použit k obnově budov města Ribe. Dnes je na místě původního hradu vidět pouze vyvýšenina obklopená vodním příkopem a zbytky základů.

Sochy „Mennesket ved Havet“

Poslední zastávkou před hledáním místa ke spaní byly ikonické sochy „Mennesket ved Havet“ neboli „Lidé u moře“ poblíž města Esbjerg. Tyto monumentální sochy, které ztvárňují čtyři sedící muže hledící na moře, jsou symbolem této oblasti a jedním z nejznámějších dánských uměleckých děl pod širým nebem.

Sochy jsou vysoké devět metrů a mají poměrně jednoduchý design, ale jejich velkolepost je fascinující. Místo nás přivítalo chladným větrem a zataženou oblohou. Dorazili jsme na místo s očekáváním, že se projdeme kolem a vychutnáme si atmosféru, ale počasí nám nebylo příliš nakloněno. Po několika minutách začalo pršet. Na prohlídku okolí, které láká i na dlouhé pláže, tak bohužel nezbyl čas. Přesto nás překvapilo, že i mimo sezónu bylo kolem soch tolik lidí. Zdálo se, že tato ikonická atrakce přitahuje více návštěvníků než historicky zajímavé Ribe. Pokud byste měli však volit mezi těmito místy, za nás je určitě větším zážitkem město Ribe.

Noc na břehu jezera

Na konci druhého dne jsme se rozhodli přespat na parkovišti poblíž města Varde u soustavy jezer Nysø, Hundesø a Haletudsesø. Bylo to klidné místo, kde jsme si mohli odpočinout po celodenním objevování. Na mapě ho najdete ZDE. U jezera s námi byli další dvě obytné dodávky, ale parkoviště je opravdu velké a všichni jsme tak měli dostatek soukromí. Okolí jezera nabízí vše, co můžete potřebovat: odpadkové koše, několik míst k sezení, venkovní i kryté ohniště s grilem, tekoucí pitnou vodu a suché toalety.

Chtěli jsme si večer užít procházkou kolem jezera, bohužel nás opět zastihl déšť, takže jsme po rychlé večeři zalezli do dodávky a plánovali, kam naše kroky povedou následující den. Tak skončil náš druhý den v Dánsku, plný kontrastů – od nekonečných pláží a historických měst až po moderní umělecká díla na pobřeží. Při usínání jsme se těšili na další dobrodružství, která nás v Dánsku čekají!

3. den: Majáky a klidné procházky po pobřeží Dánska

Třetí den našeho dánského dobrodružství byl zasvěcen majestátním majákům, které lemují západní pobřeží Jutského poloostrova. Ačkoliv by se mohlo zdát, že jeden maják je stejný jako druhý, každý z těch, které jsme navštívili, měl svou unikátní atmosféru a příběh.

Než je však navštívíme, s Artíkem si užíváme ranního slunného počasí u jezera Nysø, kde jsme nocovali. Pošli jsme se, prozkoumali okolí a doplnili pitnou vodu. Záhy na to se však na parkoviště začali sjíždět místní a jeden po druhém se vrhali do chladných vod jezera. Jelikož jsme nechtěli zbytečně okounět, pobalili jsme naše věci a vyrazili k prvnímu majáku na naší cestě.

Blåvand Fyr – Maják na nejzápadnějším cípu Dánska

Den jsme začali návštěvou Blåvand Fyr, který se nachází na úplném západě Dánska. Tento maják je jedním z nejznámějších v zemi a jeho výška činí úctyhodných 39 metrů. Jeho světlo má být vidět až na 20 námořních mil a slouží k varování lodí před nebezpečným útesem Horns Rev. V okolí majáku se nachází několik vojenských bunkrů z období druhé světové války, které byly součástí německé Atlantické zdi, a dodávají tak pestrost celému výletu k majáku.

Krátkou procházkou se od majáku Blåvand dostanete k dlouhým plážím s jemným bílým pískem a mělkými vodami. V době naší návštěvy bylo na plážích poměrně dost lidí a bylo vidět, že kromě turistů je mají v oblibě i místní. Jemný písek a mělké moře jsou lákadlem nejen pro rodiny s dětmi, ale i pro mnoho pejskařů, jejichž mazlíci si užívali skotačení ve vlnách.

Artíka více než chladné vody severního moře ocenil písek, ve kterém si neustále hrál a válel sudy. Tento moment byl začátkem toho, že po zbytek naší cesty jsme měli všude po dodávce rozsypaný písek.

Na pláži jsme bohužel měli výstup s nějakou německou ženskou, která nebyla schopna udržet na vodítku svého psa, zřejmě ohaře, který se jí vytrhl a rozběhl se s nepřátelským výrazem k našemu Artovi. Naštěstí vše skončilo pouze u vyceněných zubů, létajících slin a zlého vrčení.

Lyngvig Fyr – Historie a výhledy uprostřed dun

Další zastávkou byl maják Lyngvig Fyr, který stojí na 17 metrů vysoké písečné duně a sám je vysoký 38 metrů. Díky tomu lze spatřit jeho svit na vzdálenost padesáti kilometrů. Maják je obklopen drsnou krásou dánské přírody, zejména neustále větrem bičovanými písečnými dunami. Tyto duny jsou mimochodem skvělým místem pro procházky a nabízejí výhledy na severní moře.

Samotný maják byl postaven v roce 1906, po lodní katastrofě parní lodi Avona, která se odehrála v této oblasti a při které zahynulo 24 námořníků. Maják tak dodnes slouží jako připomínka nebezpečí, která skrývá divoké Severní moře.

V současnosti je maják dočasně uzavřen pro veřejnost kvůli probíhající inspekci jeho stavu, ale i přesto místo stojí za návštěvu. Jako past na turisty zde slouží přilehlý dům strážce majáku, kde můžete navštívit kavárnu a obchůdek. Jak jinak, i my jsme museli obchůdek navštívit a Evička si do své sbírky odnesla další z turistických magnetů.

Bovbjerg Fyr – Barevný maják s neuvěřitelným výhledem

Třetím majákem na naší trase byl Bovbjerg Fyr, který nás zaujal už z dálky svou sytě červenou barvou. Část cesty k majáku nemá asfaltový povrch, ale je sjízdná, takže se nenechte odradit. Bovbjerg Fyr rozhodně stojí za návštěvu. My jsme přijeli v podvečer a celé okolí tak bylo zalité teplým světlem pomalu zapadajícího slunce. Ať to bylo barevností majáku, jeho umístěním, počasím nebo kombinací všeho zmíněného, z dnešního dne to byl jednoznačně nejkrásnější maják.

Maják se nachází na vrcholu útesu a nabízí opravdu úžasný výhled na Severní moře a okolní krajinu. Bovbjerg je menší než předchozí dva majáky, ale má v sobě kouzlo díky své barevnosti a poloze. Po vystoupání na vrchol jsme si užívali panoramatické pohledy na oceán a strmé útesy, které v kontrastu s majákem vytvářely malebnou scenérii. Za místními staveními je i přístupná zahrada s malým dětským hřištěm a posezením.

Protože je okolí majáku jako stvořené pro krátkou procházku, udělali jsme si čas na průzkum okolí. Dokonce je možné z útesu sestoupit dolů k moři, ale kvůli opravdu silnému větru jsme se rozhodli tuto část procházky vynechat.

Večerní procházka před spaním

Po návštěvě majáků jsme zamířili k místu, kde jsme plánovali přenocovat – parkovišti u jezera Møllesøen. Jezero, přestože není vhodné ke koupání, nabízí nádherné pohledy na jeho klidnou hladinu, odrážející okolní zeleň. K dispozici je útulný přístřešek, který poskytuje úkryt před nepřízní počasí, a praktické zázemí v podobě WC a tekoucí vody zajišťuje pohodlí bez narušení kouzla přírody.

Okolo jezera jsou rozmístěny stoly s lavicemi, což místo činí ideálním pro piknik. Milovníci grilování jistě ocení dva venkovní grily, které jsou připravené k použití. Téměř žádný provoz v okolí dodává místu pocit naprostého klidu, kde vás obklopí jen zvuky lesa a zpěv ptáků. Je to perfektní útočiště pro ty, kteří hledají relaxaci v náručí přírody s pohodlným, ale nenápadným zázemím. Místo se nachází ZDE.

Poté, co jsme si vybrali správný spot, kam zaparkovat, Evička připravila vynikající večeři v podobě rajčatové omáčky s fazolemi a těstovinami al-dente. Neustále mě udivuje, jak je schopna v lese, za použití zcela základního vybavení, vždy vykouzlit tak výtečně ochucená jídla. Celý chuťový zážitek podtrhlo červené víno, které bylo skvělou tečkou za vynikající večeří na tak úžasném místě.

Po večeři jsme si dopřáli klidnou procházku v okolí, abychom zklidnili mysl a protáhli nohy po dni plném zážitků. Atmosféra byla tichá, s jemným vánkem a sluncem prozářený soumrakem, který postupně zahaloval dánský venkov. Večer jsme tak s pocitem skvěle stráveného dne usínali za zvuků lesa.

4. den: Dánské vnitrozemí

Po několika dnech objevování pobřežních krás Dánska jsme se čtvrtý den vydali hlouběji do vnitrozemí Jutska, kde na nás čekaly historické památky a místa, která nás přenesla zpět v čase. Tento den byl jako stvořený pro ty, kdo mají rádi příběhy z historie a obdivují staré stavby.

Hjerl Hede – Živé muzeum dánské historie

Naší první zastávkou bylo muzeum Hjerl Hede, jedno z největších venkovních muzeí v Dánsku. Hjerl Hede není jen klasické muzeum, kde byste jen chodili a koukali do vitríny. Více než muzeum Hjerl Hede připomíná skanzen, který vás přenese do minulosti. Celý komplex je tvořen historickými budovami, kde můžete sledovat ukazuje, jak žili lidé v jednotlivých historických etapách a v různých sociálních vrstvách. Každá budova je doplněna psaným příběhem někoho z obyvatelů, který vám přiblíží strasti a radosti života původních obyvatel.

Prošli jsme si celý areál a doslova jsme nasáli atmosféru starého Dánska. Viděli jsme tradiční dánské vesnické domky, staré školy, kovárny a další budovy, které ukazují, jak se život na venkově vyvíjel v průběhu staletí. Nejvíce nás zaujal starý větrný mlýn a studený, opravdu skromný kostel.

Do komplexu mohou samozřejmě i psi, takže Arťas nás celou dobu doprovázel. Se zaujetím sledoval místní volně se pasoucí husy a ježil se, když procházel kolem pasoucích se koní. Ti o něj naštěstí nejevili sebemenší zájem, takže se toto setkání obešlo bez štěkání a zbytečných dramat.

Spøttrup Castle – Nejlépe dochovaný středověký hrad v Dánsku

Po opuštění historické vesnice jsme zamířili k jednomu z nejlépe dochovaných středověkých hradů v Dánsku – hradu Spøttrup. Tento hrad stojí uprostřed dvojitého opevnění obklopen vodním příkopem a díky své konstrukci z pálených cihel vypadá, jako by byl postaven nedávno, nebo zůstal nedotčený staletími. Hrad Spøttrup byl přitom postaven již v 16. století v období náboženských nepokojů a dnes je fascinující ukázkou středověké pevnosti.

Do hradu je umožněn vstup se psy, kteří mohou všude, vyjma samotných interiérů. Ty jsou volně přístupné a máte tak možnost svobodně prozkoumat každičkou místnost. My jsme si hrad prošli každý zvlášť, jelikož ten druhý vždy čekal s Artíkem na nádvoří hradu.

Po prohlídce hradu jsme navštívili hradní zahrady. Kromě obvyklého parku a růžové zahrady obsahuje i obsáhlou bylinnou zahradu, která čítá více než 280 druhů rostlin využívaných pro léčebné účely.

Faddersbøl Mølle – Historický větrný mlýn

Třetí a poslední zastávkou dne byl Faddersbøl Mølle, jeden z krásně dochovaných dánských větrných mlýnů. Větrné mlýny jsou v Dánsku ikonickou součástí krajiny, a když jsme dorazili k Faddersbøl, okamžitě jsme pochopili proč. Tento mlýn, postavený v roce 1861, sloužil po mnoho let jako důležitý nástroj pro zemědělskou výrobu a i přes svůj čistě praktický účel má zvláštně romantickou atmosféru.

Cesta k mlýnu byla spíše zajížďkou, kterou jsme se rozhodli absolvovat, protože jsme se domnívali, že se jedná o jeden z mála dochovaných tradičních větrných mlýnů. Jak se ale ukázalo, v Dánsku na podobné mlýny narazíte mnohem častěji, takže zpětným pohledem tento konkrétní mlýn nebyl ničím výjimečný.

Nečekané problémy s hledáním nocoviště

Na konci dne jsme zamířili hledat další místo pro přespání. Sice jsme měli jakýsi plán hlavních bodů trasy, které chceme navštívit, rozhodně jsme neměli dopředu vytipovaná místa k přenocování. Ty jsme hledali vždy v konkrétní den pomocí aplikace Park4Night. Pokud tuto aplikaci nepoužíváte, můžeme ji vřele doporučit, obzvláště její placenou verzi, díky které se vyhnete profláknutým místům, kde se tísní desítky low-cost cestovatelů.

Každopádně tento den měla aplikace Park4Night technické problémy, a já udělal tu chybu, že jsem si nestáhl offline verzi nocovišť v Dánsku. To vyústilo ve dvouhodinové snahy najít vhodné místo na přespání. Stáhli jsme si několik dalších, zcela zbytečných aplikací, které buď neukazovaly v našem okolí nic, nebo pouze placené kempy.

Když jsme nakonec našli vhodně vypadající místo na přespání a Evička již chtěla připravovat naši postel, cítil jsem z místa nepříjemnou atmosféru. To se potvrdilo o pár minut později, kdy se v okolí začala potulovat skupinka sociálně slabších jedinců. Ne že by nás v tu chvíli nějak obtěžovali a pravděpodobně by se vůbec nic nestalo, ale rozhodně by mi nebylo příjemné spát s vědomím, že mě, a zejména mou manželku, od takovýchto existencí dělí pouhých pár metrů a sklo našeho auta.

Proto jsme pokračovali v našem hledání dále. Nakonec jsme zastavili na parkovišti severně od města Thisted. Místo se sice nachází u frekventované silnice, ale provoz byl v noci slabý a místo působilo bezpečně. Bylo dostatečně daleko od města, vybavené toaletou, pitnou vodou a parkovacími místy pro dodávky s připraveným posezením. Pokud by vás zajímalo, kde se místo nachází, pak ho naleznete ZDE.

Pokračování našeho dánského dobrodružství

Pokud vás zaujal náš výlet po dánském vnitrozemí a chcete se dozvědět více o dalších místech, která jsme navštívili, neváhejte se podívat na další pokračování. Dokončíme průzkum dánského vnitrozemí a vydáváme se na průzkum dánských ostrovů Fyn a Sjaelland. Čekají tam na vás krásná pobřeží, majáky na jedinečných místech, historické zámky a mnoho dalších zajímavostí!